LEKCE 1 :Co je whistleblowing?

K whistleblowingu dochází tehdy, když člověk oznámí informace o protiprávním či jiném závažném jednání, které ohrožuje veřejný zájem nebo integritu organizace. 

Může se jednat například o:

  • ⚖️ Korupci
  • 💰 Podvod
  • 🛡️ Zneužití pravomoci
  • 🌱 Porušování předpisů na ochranu životního prostředí
  • 🏥 Ohrožení veřejného zdraví
  • 📊 Finanční pochybení
  • 🔐 Porušení ochrany osobních údajů
  • 🤝 Diskriminaci
  • 📜 Porušení právních předpisů nebo etických pravidel

Whistleblowing se liší od: Osobních sporů 

  • Nespokojenosti na pracovišti 
  • Běžných mezilidských konfliktů 

Oznamovatel upozorňuje na problém, protože se domnívá, že protiprávní či jiné závažné jednání může: 

  • Poškodit jednotlivce 
  • Mít dopad na společnost 
  • Porušovat právní předpisy 
  • Narušovat integritu organizace 

Hlavním smyslem whistleblowingu je tedy ochrana veřejného zájmu. 

Proč je oznamování nekalých praktik důležité

Oznamovatelé často hrají klíčovou roli při odhalování problémů, které by jinak mohly zůstat skryté.

Whistleblowing tak může pomoci:

💸 Předcházet finančním ztrátám
⚖️ Chránit lidská práva
📊 Posilovat odpovědnost
🛡️ Omezovat korupci
🏥 Chránit veřejné zdraví a bezpečnost

V organizacích může whistleblowing rovněž:

🏢 Zlepšovat vnitřní řízení
🌟 Posilovat etickou kulturu
🛑 Předcházet poškození pověsti
🔎 Podporovat transparentnost

Organizace, které podporují odpovědné oznamování, obvykle dokážou lépe:

  • ⚡ Včas rozpoznat rizika
  • 🚨 Řešit protiprávní či jiné nevhodné jednání
  • 🤝 Posilovat důvěru zaměstnanců a dalších zainteresovaných osob

Jedním ze základních principů moderních systémů ochrany oznamovatelů je ochrana veřejného zájmu. 

Veřejným zájmem se rozumí širší prospěch a blaho společnosti, nikoli osobní nebo soukromé zájmy. 

Oznámení protiprávního jednání může chránit: 

  • Veřejné prostředky 
  • Veřejné zdraví 
  • Životní prostředí 
  • Demokratické instituce 
  • Práva spotřebitelů 
  • Společenskou důvěru 

Směrnice (EU) 2019/1937 uznává whistleblowing jako důležitý nástroj ochrany veřejného zájmu a posilování odpovědnosti v členských státech EU. 

Směrnice proto usiluje o to, aby lidé mohli oznamovat problémy bez obavy z odvetných opatření. 

Úloha k zamyšlení

Aktivita k zamyšlení – promyslete následující otázku

– „Napadá vás situace, kdy oznámení protiprávního jednání pomohlo ochránit veřejný zájem?“

Oznamovatelé jsou někdy v organizacích nebo ve společnosti vnímáni negativně. 

Mezi časté mylné představy patří tvrzení, že oznamovatelé: 

  • Jsou neloajální 
  • Vytvářejí problémy 
  • Poškozují organizaci 
  • Usilují o osobní pozornost 

Ve skutečnosti mnoho oznamovatelů podává oznámení proto, že: 

  • Chtějí zabránit škodám 
  • Jsou přesvědčeni, že je třeba protiprávní či jiné závažné jednání řešit 
  • Chtějí chránit integritu organizace 

Mnoho oznamovatelů se nejprve pokouší problém vyřešit uvnitř organizace a teprve poté se obrací na externí orgány. 

Výzkumy opakovaně ukazují, že většina oznamovatelů konflikt nevyhledává a oznamuje navzdory značnému osobnímu riziku.

Obava z odvetných opatření je jednou z nejsilnějších překážek oznamování. 

⚠️ Odvetná opatření mohou zahrnovat:
❌ Propuštění
📉 Přeřazení na nižší pozici
😟 Zastrašování
🚫 Vyloučení
🗣️ Útoky na pověst
⛔ Odepření povýšení
⚡ Obtěžování
🧍 Izolaci na pracovišti

EI tam, kde formálně existuje právní ochrana, mohou zaměstnanci s oznámením váhat, pokud: 

  • Nedůvěřují vedení 
  • Považují ochranu důvěrnosti za nedostatečnou 
  • Mají zkušenost, že předchozí oznamovatelé čelili negativním následkům 

Výzkum VoiceGuard ukázal, že obava z odvetných opatření zůstává jednou z nejvýznamnějších praktických překážek účinné ochrany oznamovatelů. 

Sebehodnoticí otázka

„Cítili by se zaměstnanci ve vaší organizaci bezpečně, kdyby oznámili protiprávní jednání?“